Čtyři cesty jógy - DŽŇÁNA JÓGA

23.11.2018

Džňána jóga - známá také jako cesta vědění je nejnáročnější ze všech jógových disciplín. Zaměřuje se na rozumovou stránku člověka a zkoumání jeho jáství, čímž dochází k poznání sebe sama, svých přání a tužeb. Džňána jóga se snaží o dosažení čistého vědomí (átman). Realizuje jej tím, že se snaží překlenout mezeru mezi subjektem a objektem. Objektem je v džňána józe chápáno čisté vědomí, bhakti jóga si jej vykládá jako onoho boha, kterého jógin uctívá. Džňána jógin usiluje o jednotu, splynutí s čistým (absolutním) vědomím. Átman je potom samotným poznáním. Realizace átmanu spočívá v odhalení závoje nevědomosti, který zakrývá pravou skutečnost. Átman totiž není něco, co má být dosaženo, ale něco, co tu již "je", ačkoliv je zakryto závojem nevědění (mája). Jako jeden ze způsobů poznání átmana uvádí Pataňdžali koncentraci a meditaci - cvičení posilující dokonalou kontrolu našich mentálních stavů. Džňána jóga je připodobňována Vivékánandou k situaci, kdy si přikrýváme dlaněmi zrak a naříkáme, že je tma. Přitom podle něj stačí jen odtáhnout ruce a světlo, které tu bylo, je a bude, se projeví. Džňána jóga používá činy jen do té míry, dokud se naše mysl jejich prostřednictvím neobrátí dovnitř k átmanu. Poté se stávají nepotřebnými. Činnosti nám pomáhají překonávat na cestě jógy překážky (např. lenost, připoutanost, blud, pochybovačnost atd.). Džňána jóga je překonává opakovanou koncentrací pozornosti a meditací. Jak píše jedna z našich největších jógových autorit, Rudolf Skarnitzl: "Zkušenost absolutna přichází po dlouhé cestě intelektuálních a jiných disciplín a je korunou myšlenkových procesů." Základním požadavkem je uvědomění si, že dualita světa je pouhá iluze, že jedinec je odlišný od átmanu.

Literatura - Skarnitzl, 1971

Karolina Racková